Poděkování za svobodu a demokracii aneb RETRO mše
Detaily oznámení
| Kategorie: | Vlastní |
| Sdílet: |
Poděkování za svobodu a demokracii aneb RETRO mše
Již desátým rokem se v blízkosti svátku „boje za svobodu a demokracii“ sejdou v poutním kostele Nanebevzetí Panny Marie na Hoře Matky Boží příznivci rytmických mší svatých. Letos to bude v neděli 17. listopadu 2024 v 15 hodin, kdy začne mše svatá s kytarovým doprovodem, tzv. RETRO MŠE.
Tato desetiletá tradice má ale bohatou a mnohem delší historii. Všechno začalo v šedesátých letech v Letohradě na Orlici. Skupinka malých křesťanů se za podpory duchovního správce otce Františka Karla rozhodla chválit Pána jinak, než to bylo dosud běžné – začala mše svaté doprovázet na kytary.
Mnozí ze širokého okolí se inspirovali a 21. června 1969 se uskutečnilo 1. celostátní setkání rytmických skupin na Hoře Matky Boží v Králíkách.
Nebylo vždy lehké vytrvat. Komunistickému režimu bylo scházení mládeže kolem kostela trnem v oku. Když přišel zákaz hraní na kytary, nahradili je nejprve harmoniem, později klavírem a doplnili kontrabasem. Pod různými záminkami docházelo k tvrdým výslechům na státní bezpečnosti. Jeden z letohradských kněží, P. Josef Tajchl, přišel o státní souhlas, několik studentů bylo vyloučeno z vysokých škol, někteří byli vyhozeni ze zaměstnání, ale přesto se rytmické na Orlici konaly dál.
Plynula doba normalizace a totality, potom léta po roce 1989, kdy bylo třeba učit se žít ve znovunabyté svobodě. Nadšení pamětníci začátku rytmických mší svatých v čele s Vladimírem Omarem Zamazalem uskutečnili v říjnu 2014 vzpomínkovou RETRO mši sv. na Orlici. Na pozvání letohradského rodáka P. Karla Moravce ji 16. listopadu 2014 zopakovali na Hoře Matky Boží a nazvali ji 2. celostátním setkáním rytmických skupin. Vzhledem k počátkům nebylo náhodou, že byl vybrán předvečer svátku „boje za svobodu a demokracii.“ Tehdy začala současná podoba tzv. RETRO mší, které jsou poděkováním Bohu za svobodu a setkáním přátel (nejen) rytmických písní. Radost a krásu této tradice umocňuje skutečnost, že nejde o nějaké vzpomínání pamětníků na minulost. Chvála Boha skrze rytmické písně je živá, aktuální, protože její štafetu postupně přebírají mladší, mladí, děti, vnoučata. RETRO žije!